XII. mezinárodní hudební festival Špilberk 2011

17.8.2011

Provedení osvětlení ....

Skladby rockových legend II

XII. mezinárodní hudební festival Špilberk 2011 vyvrcholil středečním koncertem na hradním nádvoří, kde se sešlo 1 300 posluchačů zhlédnout nový projekt dirigenta Ariella Sharona. Dramaturgie večera byla cíleně orientována na „rockovou klasiku“ ve spojení se známými skladbami vážné hudby.

O zahájení se postarala předehra z Mozartovy Figarovy svatby a prvním sólistou večera byl zpěvák a hráč na klávesy Roman Dragoun. Například jeho skladba Zdroj je intimní hudební básní, která se zdařile propojila s Metropolitním symfonickým orchestrem, jenž svými smyčci a dechovou sekcí dokázal niterně prokreslit jednotlivé detaily.

Rimského-Korsakova Šeherezáda byla předvedena strhujícím pojetím, v modernějším aranžmá než verze anglických Renaissance.

Come On, Come Over od Jaka Pastoriuse byla vytvořena symfonická varianta s rytmickým pojetím ve stylu funku, což vyžadovalo vyšší nároky na dynamické odstíny.
Citlivá spojení

Hotel California (původně od skupiny Eagles) překvapil nastudováním Venduly Příhodové, Petra Pechy a Barbary Chrenkové, kteří se vzájemně doplňovali svěžími elasticky znějícími hlasy. Kytarová témata v pojetí Miroslava Vojkovského a Jaroslava Nováka si z originálu vzala základní kostru, aniž by vyprecizovávali jemné detaily hry.

První polovinu koncertu uzavřelo Musorgského dílo Kartinky, které ve výtečném propojení smyčců a dechové sekce dostalo expresivní polohu v mohutně sevřeném tvaru.

Orffova Carmina Burana zaujala svým rytmickým základem a vrstvenou harmonickou strukturou a získala si zaslouženou pozornost.

Dalším hostem byl rockový zpěvák Kamil Střihavka. Jeho dramaticky emocionální projev představil skladby Holka, čapni draka, Země vzdálená, ale i náročnou hardrockovou klasiku Stairway To Heaven (Led Zeppelin) a You Keep On Moving (Deep Purple).
Ježíš a Mercury

Střihavkův forsírovaný vokál se velmi slušně vyrovnal s nedostižnými originály. Skladby díky interpretaci získaly novou tvář – kytarovým partům chyběla větší přesvědčivost a výraz, nicméně obě v globálním slova smyslu nastavily nové hranice. Střihavka nabídl Webberovo téma V zahradě Getsemanské z Jesus Christ Superstar a Jak ze sna procitám a také slavný hit kapely Queen – Show Must Go On, kde se musel vyrovnat s Mercuryho náročným pěveckým partem.

Příhodová, Pecha a Chrenková se prezentovali v Satisfaction od legendárních Rolling Stones. Ženské hlasy byly výtečné – Pechův projev bezchybný, ale postrádal více emocionality. Přídavek hardrockových klasiků Deep Purple – Smoke On The Water vzbudil u posluchačů očekávané bouřlivé ohlasy.

Místy byla cítit nevyváženost zvuku mezi rockovou sekcí a symfonickým tělesem, ale celkové ztvárnění tohoto hudebního dobrodružství, kdy se mnohdy pod noční oblohou za světelných proměn srážely přírodní živly Oheň a Voda, zanechávaly velmi příznivý dojem. Ariell Sharon prokázal, že nalezl recept na zdařilé propojení smyčců s dechovou sekcí s rockovou instrumentací a jeho překračování hranic v daném žánru můžeme označit za úspěch.